Isaya Bahati

*1. 1. 2008 | chlapec

Po smrti obou rodičů v roce 2008 si vzala Isayu do péče jeho babička. Ta svého vnuka velmi miluje a moc pěkně se o něj stará, také ho posílá do školy. Jenže je velmi chudá, má jen malé kukuřičné políčko. Další peníze vydělává prodáváním trávy na výrobu střech. Přesto pozvala do svého domu ještě dalšího chlapce, aby měl Isaya kamaráda.

Díky naší společné pomoci může Isaya chodit do školy.

O SIROTKOVI AKTUÁLNĚ - 2019/2020                                                                                  
Po Isayově nezdaru z předešlého roku, kdy propadl ve 4. třídě, hlásíme, že opakování ročníku zvládl! Čtvrtý ročník s sebou nese národní srovnávací zkoušky, na které se děti prakticky připravují celý rok. Díky tomu, že už má Isaya tento ročník za sebou podruhé, zvládl zkoušky na poměrně pěkný výsledek „C“. Od ledna je tedy v 5. ročníku a čekají ho ještě dva roky základní školy. Stále žije s babičkou v Mahangu. Starají se jeden o druhého. Isaya se naprosto rozzářil, když dostal letos k vánocům, kromě svého pravidelného dárku a nového školního batohu, matraci. Těžká kvalitní matrace se mu sice cestou domu pronesla, ale myslíme, že mu to nevadilo ani za mák! Ještěže černoši umějí nosit věci na hlavě. Isaya je navíc tělesně zdatný kluk, má rád fotbal, a to ho udržuje, spolu s prací, v kondici.

O sirotkovi  - 2018/2019                                                                                                        
Isaya musí loňský rok na základní škole opakovat. Proto je letos opět ve 4. třídě. Venkovské školy, kde v jedné třídě studuje 60-100 dětí, nejsou zárukou nejlepšího vzdělání, ale bohužel jsou pro většinu lidí jedinou volbou. Nebývá neobvyklé, že někdo na těchto školách propadá. Z části je to vina školního systému, z části Isayi samotného. Nezdálo by se, že by ho jeho milá babička, nějak přetěžovala prací. Jenže to vypadá, že Isaya má raději než školu fotbal.  

O sirotkovi  - 2017/2018
Isaya má 9 let a nastoupil do 4. třídy. Svůj prospěch nezná, takže asi nebude nejlepší. Baví ho angličtina, matematika a vědy. Chce být v budoucnu vojákem, což je spolu s policajtem, učitelem a doktorem nejčastější přání nejen kluků, ale i děvčat. Milým překvapením bylo, že jsme letos dostali od všech dětí a jejich opatrovníků drobné poděkování formou sáčku s rýží, pytlíku s kasavou nebo třeba 2 banánů a 2 vajíček. Škoda, že jsme nemohli něco z toho přivést i vám.

Děkujeme adoptivnímu rodiči
paní Petře z Kopřivnice

Variabilní symbol: 2268