Střípky: KORKODAJL

Když vám jde o život, vykřikněte jméno prvního zvířete, které jste se naučili na Zvířecí hodině angličtiny. Korkodajl. Korkodajl je prosím krokodýl, anglicky crocodile. Snad nejkrkolomější zvíře ze všech těch kartiček, ze kterých děti zkouším. Princip spočívá v tom, že chytnete kartičku, zakryjete ji jinou kartičkou a tu druhou pak pomalounku sunete směrem dolů a odkrýváte tu s obrázkem, jehož název musíte rychle říct jako první, aby jste obrázek dostali do ruky. Je to hra plná nervů a napětí. A že na obrázku žádný krokodýl není, protože tam je žába? Nevadí. Jelikož si žábu nikdo nezapamatoval i přesto, že na rozdíl od krokodýlů je žab kolem tisíce, a jejich chorálový zpěv ani přes noc neutichá, musí se zkrátka vyčerpat slovní zásoba do posledního písmenka. Na pováženou však je, když se těm malým krotitelům mezi zvířectvo připlete lemonade a nebo trousers. Pochybuji, že mi tím chtějí naznačit, že v Tanzánii pijí žáby o nedělích limonádu a nosí kalhoty stejně jako krteček. Zkrátka pro to, aby jste se takové žáby zmocnili, vydáte ze sebe všechno, co ve vás je, a klidně to třikrát zopakujete, protože váš čas majitelka žáby natahuje jak Mlendu nad talířem s Ugali. Neznám lepší zpětnou vazbu. 

 POZN: Mlenda je špenátová příloha k jídlu.  V očích dobrovolníku má vzezření jako žabinec:-)

 

 Střípky: JEŠTĚ SPÍŠ, BRATŘE JANE?

Polem nepolem, jídelnou nejídelnou, zní hromadné skandování „Are you sleeping, are you sleeping, brother John, brother John?“…. a to v kteroukoli denní dobu, v jakémkoli složení. Bratr neodpovídá, a tak se ho musíme stále ptát a velmi nás to baví. Hlavně angličtinářku, protože za pouhý den docílila toho, aby se děti naučily správně vyslovit 2 plnohodnotné věty, a 2 citoslovce. A pokud v Guinessově knize rekordů ještě neexistuje záznam nejdéle opakovaná primitivní píseň na čtyři takty, za doprovodu třískání do dna kbelíků, ráda bych podala přihlášku. Ty děti to pojaly jako svou národní píseň.

 

Není to sice bratr Jan, ale Kaka (bratr) Simoni, ale usíná často a velmi ochotně, pokud ovšem neznějí bubny - to je jiná!

 

Střípky: Když tě něco tísní, vyjádři to písní

 V daleko elokventnější podobě se v současné chvíli už z mobilů sestry Sofie a Mariethy line jiná melodie. Don‘t worry, be happy a Lemon tree. Pojednáváme o smyslu těch písní, a dobíráme se k překvapivým závěrům, totiž že v jedné se zpívá o tom, že máme být šťastní a ve druhé o citronovníku a modré obloze. Jak prosté, jak příznačné.

Co je mi však sympatičtější je to, že refrény obou písní jsou do sebe dokonale zapadajícím dialogem. Totiž na slogan: Netrap se, buď happy odpovíte: Zajímalo by mě jak a zajímalo by mě proč….

Zdá se vám to taky? Porovnejte sami. https://youtu.be/L3HQMbQAWRc a https://youtu.be/Va0vs1fhhNI 

Také vám to přijde pro Afriku naprosto dostačující? Nač se učit dalších 40 řádků omáčky kolem? To bude ten rozdíl mezi zasmušilou Prahou a vřelým Mahangem  – v Praze se sice umíme naučit 40 řádků, ale k čemu nám to je, když nepěstujeme citróny a skrze činžáky nevidíme na oblohu, a málo, tak žalostně málo se zubatě usmíváme?

 

 

 

A tady je jeden Lemon tree přímo z Mahanga, vypěstoval ho sirotek Aden.

Autor:
Michaela Gongolová