Už jsme na africkém kontinentu týden, ale k internetu jsme se dostali teprve nedávno. Navíc máme plné ruce práce a není čas vysedávat nad sepisováním bloku. Nicméně teď nastala ta pravá chvíle a tak začneme vyprávět pěkně od začátku. A vše to začalo cestou vlakem.

Za celou tu dobu, co do Afriky jezdím, až teprve teď to vyšlo. Na pár let měla Tazara úplný výpadek, jindy nám neseděl přílet s odjezdem vlaku. Teď to vyšlo a já musím říct, že jsem si celou cestu náramně užila.

Jistou roli sehrálo i to, že jsme měli 1. třídu (spací kupé pro 4 osoby), a že jsme dvě noci před odjezdem vlaku skoro vůbec nespali. Takže jsem z 27 hodinové cesty spala min. 12 hodin. Ale hezky popořádku.

Malé kartonové jízdenky vrátily větší část osazenstva mise do dob dětství. Nakonec se vyplatilo si vzít i předraženého nosiče, který ve skutečnosti nesel z našich 9 batohů jen celkem 2 😊, ale za to jsme se díky němu prokousali dlouhými frontami a dostali jsme se přímo do našeho kupé, které bychom sami hledali přinejmenším hodinu. Kupé bylo uklizené, každá postel měla deku, polštář i prostěradlo. Pořád jsem čekala, odkud vyleze první šváb, ale za celou cestu po hmyzu a hlodavcích ani památka.

Tazara express je takovou velmi chudou sestřičkou orient expresu, ale při troše představivosti tu ten nádech luxusu na africký způsob je. Uklizené kupé je teprve začátek, navíc bylo i prostorné a to se většinou o žádném dopravním prostředku v Africe říct nedá. Měli jsme obavu, kam nacpeme našich 9 velkých batohů, ale zbytečné starosti – kupé má speciální kóji na uložení zavazadel a ostatní se vlezla pod lůžka. Na výjezdu ve vlaku panuje veselá nálada, z reproduktoru pohrává příjemná hudba, lidé se v kupéčkách veselé baví, někteří si pobrukují, pár se i pohupovalo do rytmu muziky.

O tři vagony dále je jídelní vůz. Jídlo je klasické, ceny jídla jsou klasické, bez přirážky. Pokud nechcete opustit vagon obsluha vám přinese snídani, večeři či oběd přímo do kupé. Za jídelním vozem je bar. Koupit si můžete nealko nápoje, pivo nebo víno. Nás zajímalo pivo. Na něm sice přirážka byla, ale víc nás mrzelo, že bylo jen v třetinkách 😊. Ale světe div se, nápoje byly chlazené.

Spací vagon měl na jedné straně místnost se záchodem a místnost s dvěmi umyvadly, na druhé straně umývárnu, kde se dalo umýt formou polévací sprchy. Měla jsem obavy, jak bude ten záchod za pár hodin vypadat. Opět zbytečně. V denních hodinách ho uklízeli asi co dvě hodiny, stejně tak vytírali podlahu v chodbičce, dokonce i v kupéčkách!
Z Dar es salaam jsem vyjeli na minutu přesně dle jízdního řádu. Do cílové stanice jsme dojeli z 2,5 hodinovým zpožděním, což mi příjde absolutně nádherné na plánovanou 24 hodinovou cestu. Za lístek jsme dali v přepočtu 470 Kč. Což je zhruba stejná cena jako za 12 hodin cesty autobusem, ale pohodlí je nesrovnatelné!

Pokud se chystáte do Mahanga, určitě to vlakem zkuste!