Pří představování školy Malamba mi v hlavě místo toho zní Lambada.  To bude asi vlivem půlhodinového poslechu popové hudby z reproduktoru našeho motorko-taxíku, ze kterého u školy Malamba v Tanzanii vystupuji. Pohled na školní pozemky sice člověka neroztancuje, ale jinak jsem si jistá, že žáci ve škole Malamba tančí skvěle, tak jako všichni Tanzanci.

Jaký je život v tanzanské Malambě

Kraj kolem Malamby je rovný jako taneční parket. Jen v dálce se na západě tyčí kopce města Mbeya a na jihovýchodě pohoří s Národním parkem Kitulo. Obdobně jako Mahango, oblast, kde podporujeme další školy a centrum pro sirotky, tak i Malamba a okolí je ideální pro pěstování rýže, ale mimo ni celkem pro nic. Krajina je odlesněná, pole vhodná jen pro rýži, maximálně pro kukuřici. Na ostatní plodiny je tu v jedné polovině roku moc horko, v druhé příliš mokro. Pokud se místním nevydaří úroda, je jen málo způsobů, jak si zajistit obživu, natož nějaký větší rozvoj. Životní úroveň domácností se tu zlepšuje velmi pomalu, a to se odráží i na škole, kam chodí děti místních obyvatel.

500 žáků, 7 ročníků, pouze 6 tříd

Škola Malamba má 500 žáků v sedmi ročnících. Nicméně pouze 6 tříd. Urgentně potřebují jednu novou třídu, ale bylo by mnohem lepší mít nové třídy rovnou 3. Dvě současné totiž padají dětem na hlavu. Takovou stavbu nemá cenu opravovat, ale je potřeba začít od základů. Základy pro 2 třídy ve škole Malamba dokonce mají, ale dlouhodobě se nedaří začít se stavbou; přednost dostala výstavba třídy mateřské školky, která je pro každou školu povinná.

Obr.: Nová třída mateřské školky, kterou vybudovala komunita obce.

Postupně procházím školou. Některé třídy sice nejsou odsouzené ke zbourání, ale trpí mnohými nedostatky. Trámy jsou prožrané od termitů, chybí okna, dveře, a tak se do místnosti dostává prach, déšť a vytváří se bláto. Oprýskaná malba a opadající omítka jsou spíš estetickým nedostatkem, ale oprýskaná tabule je vyloženě nepraktická. Chybějící strop má na svědomí rušivý hluk z ostatních tříd nebo hluk při přívalových deštích. Představuji si, jak by v období sucha mohl strop izolovat tropické teploty. Umíte si představit to parno pod plechovou střechou?

Co ředitelka školy neudělala

Stav tříd, nedostatek učitelů, učebnic, málo záchodů, nespolehlivý zdroj vody, to všechno by vedlo mnoho ředitelů k frustraci. Vzít nohy na ramena a udělat tlustou čáru za Malambou. A toto přesně NEUDĚLALA Madam Debora Gwaponila, současná ředitelka školy. Přestože je těžké místní obyvatele živící se zemědělstvím přesvědčit k podpoře, uspěla se stavbou třídy mateřské školky. Bohužel, vesničané nejsou natolik bohatí, aby tuto iniciativu mohli opakovat každoročně. S takovými velkými projekty, jako je stavba tříd, potřebují naši pomoc ve formě dlouhodobějšího partnerství s českou školou, firmou, rodinou či individuálním dárcem. Určitě vás napadlo, proč jim nepomůže tanzanská vláda?

20 000 základních škol

Letos v Tanzanii navštěvuje 11 milionů žáků 20 000 základních škol. Z toho 97 % škol je centrálně řízeno státem (zbylá 3 % jsou školy soukromé). Stát svým školám přiděluje nejen finance na provoz a platy učitelů, ale dokonce rozhoduje o tom, kde jaký učitel bude zaměstnán. Každoročně rovněž kontroluje a porovnává výsledky národních testů všech žáků 4. a 7.(závěrečných) ročníků. V neposlední řadě stát také stanovuje stavební standardy školních budov, avšak výstavbu nových tříd financuje velmi zřídka. V poslední době se snaží motivovat lokální komunity tím, že pokud samy vystaví hrubou stavbu nové třídy, stát jim garantuje financování střechy. Na vlastní oči jsem viděla místa, kde to funguje, ale také místa, kde na „statní střechu“ čekají školy již mnoho let.

Zkušenost ukazuje, že stát v zemědělských oblastech základním školám příliš pozornosti nevěnuje. Asi v těchto geografických polohách spíš očekává růst rýže, která bude sytit zbytek země, než vzrůst intelektuální elity národa. Avšak možnost vzdělání by měl dostat každý i děti v té nejzapadlejší vesnici. Proto Bez mámy pomáhá tam, kam ruka státu nedosáhne.

(Zdroj k počtu žáků a škol: https://prem.necta.go.tz/prem/)

Obr.: Žádná střecha v afrických podmínkách nevydrží věčně. Za tyto nedostatky nemůže stát, ale termiti!

Osvědčená česko-tanzanská spolupráce

Projekty vedoucí ke zlepšení zázemí škol v Bez mámy koordinujeme formou projektu Pomoc školám. Nejenže propojujeme české dárce s konkrétní školou na tanzanském venkově, ale podporujeme také spolupráci týmu tanzanské školy s obyvateli příslušné vesnice. Jejich dosavadní snažení o rozvoj školy se díky darům partnerů z Česka zintenzivní a vede rok za rokem ke smysluplnému rozvoji školy. A ve finále také k zlepšovaní studijní výsledků žáků na celonárodní úrovni. Zkušenost ukazuje, že tam kde je škola útulná, je docházka žáků mnohem lepší a nadšení učitelů pro práci mnohem vyšší. To dokazuje například škola Ibagha. Během 4 let partnerství se tu podařilo vybudovat 4 nové třídy nejvyšších standardů. Už v druhém roce naší spolupráce byla škola na regionální úrovni oceněna za skokové zlepšení studijních výsledků. Učitelé sami přiznávají, že se jim v nových třídách lépe pracuje a žáci mají téměř 100% docházku.

Kdo vidí smysl v dostupnosti vzdělání pro všechny a ve zvyšování jeho kvality, vidí to stejně jako my v Bez mámy. Přidej se k nám a dej svůj patronát konkrétní tanzanské škole. S příspěvkem od 10 000 Kč/rok už dokážeme nastartovat v Malambě malý zázrak!

- 10 000 Kč - lavice pro cca 20 dětí

- 25 000 Kč - kopírka (pomůže s výukou)

- 30 000 Kč - výměna trámů rozežraných termity

- 40 000 Kč - nová okna a dveře do 2 tříd

- 50 000 Kč - hrubá stavba 2 tříd

---kontakt@bezmamy.cz

 Autorka článku: Michaela Gongolová