Deborah Kokubanza

Deborah je nejstarší ze tří sester, musela si hodně vytrpět, protože o ni a její sestru Natashu se starala teta, která se k nim nechovala zrovna dobře, dokonce je mučila hlady. Sestry tak většinu času trávily na ulici, kde musely žebrat o jídlo. Zachránil je až sociální úřad, jeden z jejich pracovníku je spolu s katolickým mnichem dovedli až k nám do Mahanga. Opatrovníkem jejich nejmladší sestry Dorcas je její otec, to je důvod, proč i ona s nimi nepřišla. Deborah a Natasha neměly kam jít, našly azyl v našem sirotčinci a mohly zde také začít pravidelně navštěvovat školu.

Deborah ráda maluje, jednou by chtěla být doktorkou nebo zdravotní sestrou, má ráda bílou barvu.

--------

ASANTE

Děkujeme adoptivním rodičům manželům Marcaníkovým ze Štítné nad Vláří (VS: 222125)

--------

O SIROTKOVI AKTUÁLNĚ (2024)

Debora už loni nastoupila do 1. ročníku na střední školu, ale letos si ho musí zopakovat.  Naštěstí studuje na církevní škole řeholních sester, tak jí to bylo umožněno. Je to pro ni moc dobře, přechod z venkovských základek na „anglické“ střední školy, je náročný. Takže měla prvák něco jako nultý ročník. Při setkání se nám chlubila, jak se polepšila. Výsledky prvních testů ukazují, že je zvládla výborně. Střední škola je velmi daleko až téměř na hranici se Zambií. Tato škola patří přímo řádu sester, a tak školné pro Deboru nemusíme platit. Proto v tomto případě nemusíme zvedat výši daru. Běžně při přestupu na soukromou střední školu náklady rostou skokově (až na 30000 Kč/ rok i víc).

Nyní do této školy také nastoupila její setra Natasha (Adéla), takže jsou holky obě v prváku. Snad si budou pomáhat. Obě si pochvalují krásné prostředí školy, což mohu potvrdit, protože jsem se tam vypravila osobně. Je to klidné místo se spoustou stromů a dobrými podnebnými podmínkami. Jsou velmi přísní, protože nemají přes celý rok povolené žádné návštěvy, to že mi dovolili s holkami chvíli promluvit, je malý zázrak.

Debora si stále přeje být lékařkou. Také si moc užila vánoční seminář, pro všechny děti to bylo moc přínosné. 

O sirotkovi - 2019/2020
Debora už je v Centru pro sirotky více než půl roku. Vychovatelé na ni prozradili, že se zprvu neuměla postavit ani k domácím pracím ani k práci na poli, ale díky vzoru ostatních dětí a rodinnému prostředí, jí to jde stále lépe a lépe. Loni Debora absolvovala 4. třídu, tzn. že měla národní srovnávací zkoušky a ty zvládla dobře. Mohla tedy pokročit do třídy 5. Její přání je stát se doktorkou, že by v tom měla prsty Katka??
Debora se ráda parádí a vykračuje s nosánkem nahoru, ale ve skutečnosti je to velmi hodné děvče, ochotné pomoci i ochotné naučit se novým věcem.
Každé z dětí se musí v Centru podílet na různých domácích pracích. Debořina zodpovědnost pro tento rok je Security (že by tady měl v tom prsty zase Jirka??). U kluků dělá ochranku Abu, u holek ona. Co to přesně znamená, to moc nevíme, asi, že mají dohlédnout, aby bylo na noc zamčeno. Debora se s týmem malých dětí stará rovněž o kachny. Kromě toho se děti v rámci skupinek střídají v kuchyni nebo se podílejí na úklidu jídelny nebo venkovních úkolech, aby se učily praktickým dovednostem do života.