…tak vlastně vyhodíš prachy oknem.

Moje mise se pomalu končí, ale tradičně je potřeba nakoupit obrazy a afrodrobnosti do našeho charitativního tinga tinga eshopu. Ve snaze ušetřit den času, volím dražší cestu letadlem do Dar es Salaam, kde věci nakupujeme.

Kdo sem jede s evropským mentálním nastavením, že čas jsou peníze, dostane pěknou sadu, protože zpoždění letadla v Tanzanii není od letoška žádnou výjimkou. Přetížení tratě ve vzdušném prostoru tohoto rozlehlého státu asi nehrozí, takže problém zpožděných letu připisuji na vrub vládě, ostatně jako všechny ostatní společenské problémy 🤣.

I když to myslím v nadsázce, možná ani nebudu daleko od pravdy, protože tanzanské linky Air Tanzania jsou státní podnik. Dnes už jako jediné aerolinky létají do Mbeya, ale dříve tu létaly také společnosti Precious air a Fast jet. Fast jet byla před dvěma lety za záhadných okolností zrušena vládou (viz náš pokus letět v blogu 2017). Samozřejmě zcela nezištně. To, že to je jediná mimotanzanská společnost je rozhodně okolnost zcela náhodná. Oficiální stanovisko totiž znělo, že příliš často ruší lety.

Můj dnešní ranní let s Air Tanzania byl rovněž zrušen a přeložen na odpoledne. Tak mám obavu, aby se státní podnik nemusel zavřít sám, když teď nějak často ruší lety. Naštěstí mi tentokrát dali vědět předem. Dodržela jsem tedy povinnost být o 2 hodiny předem na letišti, abych mohla půl hodinu před odletem zjistit, že budeme mít 2 hodiny zpoždění. Po ohlášení v sále plném Tanzanců, několika Indu a 2 Evropanů zvládl pouze mírný šum. Jeden z přítomných Indu žijících v Dar es Salaam na můj údiv a lehké rozhořčení poznamenal, že ani nečekal že bychom odletěli v čas. V paradoxní směru mi to připomnělo včerejší reakci naší dobrovolnice, která na můj odložený let poznamenala, že před touto zkušeností by ji zátěži napadlo dát si před odletem domu do Evropy půldenní rezervu. Já už jsem asi mazák, a tak jsem si dala raději rezervu tři dny a vyplatilo se to.

Suma sumárum dnešního dne: oproti dopravě autobusem jsem

ušetřila nula procent času a utratila 4 násobek peněz. Ale co je pozitivní, stále stihnu nákup i odlet domu a to je hlavní.

Navíc mi mé rány lehce zahojila překvapivá pohostinnost na palubě letadla. V rámci ceny jsme dostali vynikající kešu oříšky a dokonce i lokální, nečekaně lahodné, suché červené víno.

Afriku prostě musíš milovat takovou jaká je! Jinak to nejde!