Další v pořadí na cestě Illenge, je horší případ. A vše začíná opět od ředitele. Bohužel ten schopný, se kterým roky spolupracujeme byl převelen na jinou školu a nastoupil nový, který naši důvěru v minulosti příliš nezískal a potvrdilo se to i letos.

Nebyly hotové některé investice z loňska a letošní navržený projekt nedával smysl. Škola totiž loni přišla o dvě třídy, které se zhroutily díky špatnému stavu. Vesničané, mimochodem velmi aktivní, stihli postavit základy a část hrubé stavby školy nové. Být ředitelem takové školy, skáču radostí, snažím se co nejvíce spolupracovat a z peněz Bez mámy se snažím dokončit hrubou stavbu, aby mohla být co nejdříve zase využívána dětmi, které se nyní z důvodu chybějících tříd musí střídat a výuka probíhá až do večerních hodin. V další části výstavby je potřeba udělat věnec, který k překvapení všech stojí tolik, kolik máme letos pro školu peněz. Místo toho chtěl ředitel nakoupit položky do oken ve třídách, kde se už učí.

Inu, atmosféra v místnosti by se dala krájet, ředitel kroutil hlavou, vesničané poprvé zažili situaci, kdy se někdo řediteli postavil a usměrnil jeho nesmyslné počínání. Bohužel pro nás atmosféru v místnosti vstřebalo také připravené pohoštění, džus, jinak výborný, zkysnul, sambusa (mleté maso v těstíčku) načichlo a snad to vajíčko bylo v pohodě. Vzhledem k tomu, že jsme od všeho měli trochu, obávali jsme se při odjezdu, že budeme všichni řídit auto - místní výraz pro ty, co dostanou průjem.Při odchodu jsme navíc byli přepadeni bandou z brooklynu… tedy, mateřskou školkou oblečenou do černých  teplákových souprav Adidas. Nelze, než s povzdechnutím dodat, že tyhle čínské šmejdy jsou levnější než tradiční školní uniformy.