A je to tady! 11.1.2023 jsme vyjely na misi s Bez Mámy. Musím přiznat, že nejen sbalit se, ale hlavně připravit se do téměř neznáma nebylo zrovna snadné.

Naši dlouhou cestu jsme započaly spolu s Markét a Míšou už v Ostravě vlakem do Vídně, odkud nás čekal včetně přestupu zhruba 10ti hodinový let do Tanzánie! Jelikož se pro děti musí převézt velká spousta věcí, každá z nás jsme ve svých zavazadlech opatrovaly nějaké to kilo navíc. 

Když jsme 12.1.2023 dorazily do tanzánského Dar es Salaamu, pocítila jsem první střípky Afriky - a to v podobě mírného zmatku při pasové kontrole víz, horkého dusného počasí, i zvědavých pohledů místních:)

V Dar es Salaamu nás čekala příjemná návštěva umělců z Tinga Tinga kde jsme v jejich zázemí měli možnost setkat se s místními malíři a koupit pár jejich kousků, které budou později dostupné k rezervaci na charitativním eshopu Bez mámy: www.tingatinga.cz.

Po dlouhém a náročném dni bez spánku nás už čekal let do města Mbeya, díky němuž jsme se dostaly do téměř finální destinace - sirotčince v Mahangu.

Ještě před cestou jsme dětem nakoupily nějaké vitamíny - banány, avokáda a ananas. Tam, kde se sirotčince nachází, je totiž minimální, ba téměř žádná možnost nákupu ovoce. Ovoce vám přinesou místní prodejci z tržiště až k okénku auta :).

Když jsme dorazily do sirotčince, padla na mně velice milá atmosféra a pocit klidu. Přestože děti tvrdě pracují a na učení si dávají záležet, na tomto místě se očividně nikam nespěchá. Některé z mladších dětí se k nám seběhly a automaticky pomáhaly se zavazadly. 12ti letá Maria mně ochotně a s nadšením zavedla k mému pokoji a taky mi ukázala, kde spí ona.

Podmínky pro místní rozhodně nejsou ideální, což platí i pro nás dobrovolníky. Mytí v dešťové vodě, věčně poskakující slepice všude kolem, hmyz všech možných rozměrů, nebo velmi omezené stravovací možnosti. Tohle vše ale k místu rozhodně patří.

Večer nás čekalo velké přivítání! Kdyz jsme se s dětmi a jejich opatrovníky sešli u večeře, děti si pro nás připravily menší vystoupení. Nejprve nám všichni zazpívali písničku Karibu - což znamená Vítejte! Ke zpěvu přidaly některé holky i parádní taneční kreace.

Zatancovali pak také někteří starší kluci, kteří se skvěle předvedli!

Po té se všechny děti postupně představily a v angličtině nám řekly pár vět o sobě a přivítaly nás. 

Po večeři jsem měla možnost si s dětmi povídat i dál a musím přiznat, že jsem si je na první pohled zamilovala. Velmi mile mně překvapily svým (občas až příliš:)) slušným vyhováním, zájmem prakticky o cokoliv, ale hlavně vstřícným a nápomocným chováním jednoho k druhému. 

Velmi se těším, až děti poznám blíže a na další zážitky s nimi!