Doma se rozhodnete ze dne na den, možná i z hodiny na hodinu, že se jede na výlet. V Africe na to můžete zapomenout. Už před Vánoci jsme sbírali příspěveky od adoptivních rodičů, aby se děti mohly jet podívat na Matemu - k jezeru Malawi. 

Někteří už ji před mnoha a mnoha lety viděli, ale ti mladší, od doby příchodu do Centra Mahango, o tom jen sní. Navíc jsme tak odvážní, že kromě 20 dětí z Centra bereme ještě dalších 20 sirortků, které podporujeme v příbuzenských rodinách. 

Už jsme měli 2 porady.

Sestra Epifanie zařídila na Matemě přespání v domě sester zadarmo 🙏. Díky tomu výrazně ušetříme a vejdeme se do našeho rozpočtu. Nebýt toho museli bychom jet jen na otočku a to by byla škoda.

David shání autobus. Není to lehké, jezdí tu jen takové malé. Zkrátka 45 lidí se do Costy nevleze, takže objednáváme dražší Fuso.

Teď ještě vyřešit jídlo a je to! O stravování v restauracích nemůže být ani řeč. Všechno bereme s sebou včetně talířů. Jídlo se v Africe měří na kýble. Dětí čistí 2 kýble rýže, David sehnal kýbl karangy - arašídů, které prý pomáhají, aby dětem nebylo špatně v autobuse. A já se vydávám na trh pro kýbl mandazi - afrických koblížků na snídani a svačinu.

Od chvíle, co jsme koupila plný kbelík mandazi a chodila s ním po městečku, lidé na mě neustále pokřikovali: "Za kolik to prodáváš, mzungu? Mzungu, ty jsi pekla? 😜"


Malém bychom zapomněli, v čem se budou děti koupat, vždyť nikdo nemá plavky?! Rozhodujeme, že koupání ve spodním prádle je ok, nicméně zjišťujeme, že to tady má jen málokdo. Další rána do rozpočtu, ale na trh je potřeba jet! Nakupujeme s patronem Josefem toho vícero, ať mají děti i něco na převlečení.
Tak nějak už jsem byla na to připravena, že  holky se budou vlastně koupat úplně oblečené, v triku a legínách, ale nedošlo mi, že to má dopady i na mě a dobrovolnici Rozi. Evidentně jen v plavkách jít do vody nemůžeme. Co tedy na sebe?

Vyrážíme už zítra!

Autorka článku: Míša Gongolová 

 

 

Autor:
Míša Gongolová