V ulicích města Mbeya často potkáme děti, které doma nikdo nečeká. Jedním z nich je i Samuel, mladík, jehož rodina zřejmě někde existuje, ale zcela na něj zapomněla. Samuel sice umí číst a psát, ale do školy přestal chodit poměrně brzy. Neměl uniformu a boty potřebné pro studium a neměl vedle sebe ani nikoho kdo by věřil, že vzdělání mu může změnit život. Bez zázemí a podpory skončil na ulici, kde se den za dnem snažil přežít.

A pak přišla oslava Dne afrického dítěte

Den afrického dítěte je svátek, který má upozornit na práva afrických dětí, jejich touhu po vzdělání a důstojném životě.  Slaví se každoročně 16. června na památku masakru v Sowetu v roce 1976, kdy byla potlačena demonstrace tisíců jihoafrických dětí, které demonstrovaly za právo na kvalitní vzdělání. Tento den připomíná jejich odvahu a upozorňuje na práva všech afrických dětí na důstojný život a bezpečné prostředí.

 JAR/Soweto 1976: Hector Pieterson zastřelen. Vlevo sestra Antonette, nese ho Mbuyisa Makhubo, Fotil Sam Nzima - zdroj: https://www.linkedin.com/pulse/june-16-1976-soweto-uprising-tebogo-mankge/

Náš tanzanský tým „Bez mámy“ vybral ten den, aby uspořádal oslavu poblíž místního kostela. Pozvali právě ty děti, které nežijí důstojný život a nepohybují se v bezpečném prostředí – děti ulice. Přišlo 12 chlapců, všichni dostali čisté oblečení, mohli se vykoupat, najíst a prožít den plný radosti, ale v Samuelovi se v ten den zároveň i něco zlomilo.

Na podiu zpíval, tančil a díval se, jak mu lidé věnují pozornost, kterou na ulici nikdy nezažil. Na konci dne vyjádřil přání spálit své staré oblečení jako symbol minulosti, kterou chtěl definitivně opustit.

První krok na nové cestě

Samuel se rozhodl změnit život a požádal o pomoc. My jsme tu žádost vzali vážně. Koordinátor David a místní dobrovolnice Louise s Anet nabídli Samuelovi místo k bydlení a příležitost vypomáhat v malé rodinné mlékárně. Naučil se stáčet mléko, vyrábět jogurty a prodávat produkty na trhu. Stal se součástí Anetiny rodiny, která mlékárnu provozuje.

Když se ukázalo, že je Samuel v docházce do práce dostatečně disciplinovaný, dostal také kolo, aby mohl snáze dojíždět. Chvilku mu trvalo, než se naučil na něm jezdit. Věřte nebo ne, do svých 15 let ještě neměl příležitost na kole sedět!  Na svou novou dovednost je náležitě hrdý, stejně jako na svou schopnost být samostatný a užitečný.

Malý zázrak, který může inspirovat další

Po pěti měsících od onoho Dne afrického dítěte, kdy Samuel spálil své staré hadry na důkaz posledního sbohem své minulosti, všichni vidíme, že jsme se stali účastni malého zázraku. Chlapec, který ještě donedávna posedával na ulici, kradl jídlo ze stánků, všichni ho odháněli; nebyl čistý a často ani střízlivý.....má teď střechu nad hlavou, umí si uvařit, je umytý a zdravý a hlavně našel v sobě vůli dělat smysluplné věci.

----------

Někdo v něm zahlédl potenciál a to v jeho srdci nezůstalo bez odezvy.

----------

Samuelův úspěch není běžný. Děti, které strávily roky na ulici, si často nesou hluboké rány – nejen fyzické, ale i duševní. Jejich cesta zpět do společnosti vyžaduje odhodlání, trpělivost a podporu celé komunity. Samuelův příběh nás inspiruje k tomu, abychom dali šanci i Justinovi, Noelovi, Elishovi, Emanuelovi, Yonovi, Amosovi, …

Jak můžete být součásti tohoto příběhu?

Vaše podpora umožní místním dobrovolníkům dál organizovat akce, jako je Den afrického dítěte, a pracovat s dětmi přímo na ulici. Nabídnout jim příležitost k inspiraci a změně. Každé dítě si zaslouží být viděno, milováno a podporováno na cestě k lepší budoucnosti. Přece jenom je v těchto dětech velký potenciál! 

Naši tanzanští dobrovolníci pravidelně navštěvují ulice, mluví s dětmi, tu a tam jim koupí něco k jídlu a zvou je na akce, kde se mohou inspirovat k podobné životní změně.

• Plnohodnotná strava na celý den: 200 Kč/os 
• Organizační náklady (doprava, poplatky, pomůcky): 100 Kč/os
• Čisté oblečení, boty a hygienický balíček: 500 Kč/os 
• Celkové náklady na osobu za akci: 800 Kč/os 

Pojďme společně tvořit další malé zázraky.