Rok 2024 s Bez mámy: voda, školy, Samuel

„Nejlepší den ve škole? Když jsme se semkli okolo velkého auta s vrtákem a tiše si přáli, aby vrták narazil na vodu. Trvalo to celý den, ale voda se našla. To bylo úplně nejvíc!“
––– Grace, 17 let, SŠ Mshikamano

Když se ohlédneme za rokem 2024, můžeme s jistotou říct: byl to rok, který by si zasloužil vlastní film. A možná by ho i měl (alespoň v podobě reels), kdybychom neměli nedorozuměním zablokovaný instagram. Díky vrtání studní, neskutečnému úsilí školních týmů na stavbách střech a různých opravách, díky radosti z několika úspěšných absolventů základních a středních škol, díky Abuova postupu do druhého semestru na univerzitě, dalšímu nevšednímu výletu sirotků do národního parku a s jedním malým zázrakem jménem Samuel, BY TO BYL HOTOVÝ HIT!

Tady je výběr těch nej momentů, které bychom si chtěli zapamatovat navždy....

💦 Když 2000 dětí získá přístup k vodě

Střední škola Mshikamano a základní škola Azimio leží v oblasti, kde je půl roku tak sucho, že pokud by v Africe rostly kaktusy, tady by daly výpověď. Polointernátní škola Mshikamano s 1500 studenty, neměla přístup k žádné vodě, natož ke kvalitní pitné. Studenti museli denně docházet pro vodu daleko k řece. Ani základní škola Azimio s 500 žáky, to neměla jednoduché: ve škole chtěli začít vařit, ale bez vody to nešlo.

V roce 2024 jsme se rozhodli to změnit: v Mshikamanu se vrtalo se do hloubky 100 metrů, v Azimiu 60 metrů. Trvalo to celý dlouhý den a byly to nervy. Ale nakonec se voda našla u obou škol!
"Máme vodu !!!" (Na studnu navazuje rezervoár, není možné čerpat vodu napřímo, to by se čerpadlo, při nabírání vody z tak velké hloubky, brzy pokazilo.)

Jeden z učitelů Mshikamana si s úsměvem oddechl: „Konečně víc času na učení než na chození pro vodu.“

Jak souvisí bábovičky s vrtáním studní se dočtete zde.

🧱 Stavíme, opravujeme. Dostáváme banány a ...

Pomoc školám jsme přivedli do 20 škol, které celkem mají cca 10 000 dětí.

Pracovní čety škol se nejvíce nadřely tam, kde se dělala hrubá stavba či střecha, ale organizačně náročné je i nechat vyrobit lavice, okna a celkově řídit posloupnost oprav a renovací jako například v knihovně SŠ Utengule, za kterou by se nemusela stydět ani její partnerská škola PRIGO Ostrava.

" Nedokážeme říct, co pro nás vaše pomoc znamená! Úplně sami bychom nic nezmohli. Nemáme, co bychom vám dali, tak přijměte alespoň našeho kohouta."

––– starosta vesnice u školy v Malawatu

🎒 Radost dětem: Když i ponožky znamenají svět

Někdy si myslíme, že dárky musí být velké, ale v Tanzanii vykouzlí úsměv i ponožky ke školní uniformě. Děti jim říkají Punda milia – zebra, podle pruhů. A nosí je s hrdostí.

Děti v Centrech podporujeme nejen v tom, aby mohly chodit do školy, ale i v tom, aby měly po celý rok dostatek jídla, hygienu a oblečení.
Děti žijící u příbuzných často potřebují „jen“ pomoc se školou – ale právě ta může rozhodnout, jestli budou mít budoucnost.

----------

Letos jsme podpořili:

28 dětí z Centra Mahango (domov, vzdělání)
5 dětí z Centra Zili House (domov, vzdělání)
30 dětí u příbuzných (hygienický balíček, vzdělání)
55 dětí ve školách (uniforma, ponožky, boty)

----------

➡️ Další nezapomenutelný výlet dětem

Děti z projektu Radost dětem jsme vzali na výlet do národního parku Kipengere. Poprvé v životě viděly divokou, člověkem nepřetvořenou, přírodu. Nejvíc je fascinoval vodopád, jeskyně vůdce Mkwawy z kmene Hehe a grilování v kempu;-).

„Byl jsem tak hrdý na svůj kmen, když jsem viděl jeskyni, kde měl základní tábor náš vůdce Mkwawa, když bojoval proti německým kolonizátorům."

––– sirotek Antony, 20 let, kmen Hehe

➡️ Samuel a ta chvíle, kdy řekl ne

Samuel pochází z ulice. Jednoho dne přišel na setkání, které jsme pořádali. Dostal jídlo, čisté oblečení, možnost se umýt. A hlavně – pozornost.

Ten den se rozhodl, že zkusí změnu. Ostatní kluci chtěli, ať se s nimi vrátí na ulici, ale on řekl NE! Dnes má domov. Brigádu v mlékárně. A svůj první cíl: chce se stát svářečem.

To, že děti z ulice řeknou NE svému dosavadnímu životnímu stylu je jako malý ZÁZRAK.

🙏 To všechno bylo možné díky vám

Celkově se nám podařilo získat 2 124 000 Kč. Z toho 1 457 000 Kč putovalo rovnou do Tanzanie – na vzdělání a potřeby dětí, na rozvoj škol a na dostupnost vody.

Podpořilo nás 237 dárců/ členů Kmene Bez mámy. Od „vesničanů“ až po „kmenové vůdce“. Každý dar měl smysl.