Amos Festo Mtanyike

Amose a jeho sestru Marii jsme vzali do Centra pro sirotky z jedné dočasné pěstounské rodiny v Mbujuni. Poprosila nás o to jedna sociální pracovnice, protože už si nevěděla rady se stále rozrůstající se pěstounskou rodinou, která nedostává od státu ani vindru a tak sirotci mají tak tak na jídlo natož na školu. 

------

ASANTE

Děkujeme adoptivním rodičům manželům Kunčíkovým (VS: 222114)

--------
O SIROTKOVI AKTUÁLNĚ - 2024

Amos i jeho sestra Marie letos nastoupili do posledního ročníku základní školy (7. tř.), a tak je letos čekají národní srovnávací zkoušky. Odhadujeme, že pro Marii to nebude problém, protože se učí velmi dobře a chytá se i v angličtině, která je důležitá pro následné studium na střední škole, kde veškerá výuka probíhá právě v tomto jazyce. Amos tak bystrý není, ale možná, že výsledky jeho zkoušek nás všechny ještě příjemně překvapí. Pro oba sourozence bychom chtěli zvážit postup na soukromou střední školu, které jsou v Tanzanii na mnohem lepší úrovni, než školy státní. Lépe dítě rozvíjí a ono má pak větší šanci se dále uplatnit v navazujících studiích. Řemeslné obory, které se min. pro Amose zdají být na první pohled lepší alternativou, dávají přednost absolventům středních škol, takže je lepší střední školu nevynechat.

Amos působí poměrně plaše, ale myslím, že se vyhýbá kontaktu hlavně kvůli angličtiny. Rád tancuje a rád hraje člověče nezlob se. Nebojí se tvrdé práce a teď stejně jako všichni kluci pošilhává po tom, až ho nechají řídit „power tiler“ (něco jako malotraktor, používaný na úpravu pole orbou apod.) Tento stroj je v Centru novinkou. Pořídily ho řeholní sestry, které chtěly ulehčit dětem práci a zároveň kluky trénovat v tom, aby měli i nějaké další skills (to je výhoda vesnice oproti města – děti umí alespoň hospodařit).

O sirotkovi - 2019/2020
Amos je učiněný smíšek a jde mu práce od ruky. Loni absolvoval 2. třídu a letos postoupil do 3. Co se týká prospěchu, tak byl Amos 16. ve třídě se 100 žáky. Přeje si být učitelem, ale upřímně řečeno na rozhodnutí je to brzy, avšak na sny tak akorát. Amos je se všemi kamarád, protože umí spoustu písní z rádia.
Každé z dětí se musí v Centru podílet na různých domácích pracích. Amosova zodpovědnost pro tento rok je péče o králíky a také o políčko s kasavou, což je zajímavá vysoká plodina, z nichž se konzumují dlouhé podzemní oddenky. Naštěstí v tom nikdo z nich není sám, ale mají na to skupinky. Kromě toho se děti v rámci skupinek střídají i v kuchyni nebo se podílejí na úklidu jídelny, aby se učily praktickým dovednostem do života.

O sirotkovi - 2018/2019
Amos i jeho sestra Maria loni absolvovali první třídu. Maria byla ve třídě úplně první, co se týče prospěchu. Amos zase skvěle zapadl mezi kluky, které si získal tím, že umí zpívat populární písničky z  rádia. Jeho největší kamarád v  Centru je Edgar, který také umí skvěle zpívat. Jeho opatrovníkem z  řad starších sirotků je Jakobo, který právě odešel na soukromou střední internátní školu do města. Snad bude i v  tomto pro Amose dobrým vzorem.  
Když je potřeba dokáže Amos přiložit ruku k  práci. Umí výborně prát prádlo, protože to byl zvyklý dělat v  předchozím domově. Teď pomáhá s  touto činností mladším dětem, které to tak dobře neumí. 

O sirotkovi - 2017/2018
Amos je v Centru zcela nový. Nechce zůstat pozadu za ostatními dětmi a tak se začíná snažit ve škole, při domácích pracích a také mu to jde v kostele v roli ministranta. Ostatní kluky si získal tím, že umí suverénně zpívat moderní písničky z rádia.

O sirotkovi

Amos, Maria a jejich starší sestra žili s matkou a nevlastním otcem ve vesnici Mwembeni. Rodina byla úplná, ale nezdravá. Nevlastní otec všechny děti zneužíval a matka tomu nebyla schopna nebo nechtěla zabránit. Děti se dovolaly práva až u místních úřadů, kde je po nesnesitelných útrapách dovedla starší sestra. Když vyšla pravda najevo, matka i nevlastní otec utekli, ještě dřív než je mohla policie zadržet. Starší sestra je u babičky, mladší děti převzala sociální pracovnice a umístila k dočasné rodině, kde byly asi 4 měsíce.

Jejich pěstounka je odvážná žena, která se ze svého důchodu (pracovala v mládí v laboratoři) starala celkem o 8 dětí různého věku a mentální kondice. Materiální péče zde je na dobré úrovni, ale nemohla si dovolit děti posílat do školy. Více o dni, kdy jsme Amose a Marii přijali k nám.

Amos má 10 let, ale nikdo neví přesně kdy se narodil. Prostě v roce 2008. Je zdvořilý, pracovitý a mezi děti v Mahangu zapadl během první sekundy. Byl mu přidělen sirotčincový brácha Yacobo, se kterým si padli do oka a stejně tak i s dalším nově příchozím klukem Elishou. Sestra Epifanie ze sirotčince poslala Amose ihned do školy, jen co jsme nakoupili uniformu a sešity. A tak ve svých 10 letech nastoupil do 1. třídy.