Natasha Adela Peter

Natasha je prostřední ze tří sester, musela si hodně vytrpět, protože o ni a její sestru Deborah se starala teta, která se k nim nechovala zrovna dobře, dokonce je trápila hlady. Sestry tak většinu času trávily na ulici, kde musely žebrat o jídlo. Zachránil je až sociální úřad, jeden z jejich pracovníků je spolu s katolickým mnichem dovedli až k nám do Mahanga. Opatrovníkem jejich nejmladší sestry Dorcas je její otec, to je důvod, proč i ona s nimi nepřišla.

Natasha ráda pere oblečení, jednou by chtěla být učitelkou a má ráda oranžovou barvu.

--------

ASANTE

Děkujeme adoptivním rodičům, rodině Liškových ze Štítné nad Vláří (VS: 222126)

--------

O Natashe aktuálně (2025)

Natasha nastoupila do prváku. Něco vám nehraje? Ano, měla být ve druháku, kdyby nemusela opakovat prvák. Církevní střední škola u hranic s Malawi, kterou navštěvuje ona i její starší sestra Debora, má toto pravidlo: Kdo na konci prváku má horší známku než B, nemůže postoupit. 
 
Školu podezíráme, že chce mít dobré skóre ve srovnání škol podle národních srovnávacích zkoušek ve druháku, ale na druhou stranu, školné holkám platí řeholnice, ne my. Navíc možná se Adéla také tak krásně rozmluví v angličtině jako její sestra, která rovněž prvák absolvovala dvakrát. 
 
Obě holky mě nadšeně vítají, jeli jsme 6 hodin autem, abychom je mohli vidět. Návštěva je krátká, protože nás čeká ještě cesta domů. Děláme si krátký piknik a holky říkají, které učitele mají rády, a které ne. Stěžují si na bití: za nedodržení pravidel i za výpadky v učivu. Místní to neřeší, ale nám z Bez mámy to vadí.  
Holkám necháváme dobroty a pexeso -  mají radost – pexeso je vzpomínka na domov a nedělní hry s Wazungu (bělochy). 

2024

Natasha se letos připojila ke své sestře Deboře v prvním ročníku na střední škole (Debora si musí 1. ročník zopakovat). Tak budou holky zase spolu, snad si budou pomáhat. Obě si pochvalují krásné prostředí školy, což můžeme potvrdit, protože jsme se tam vypravili osobně. Je to klidné místo se spoustou stromů a dobrými podnebnými podmínkami. Jsou velmi přísní, protože nemají přes celý rok povolené žádné návštěvy, to že nám dovolili s holkami chvíli promluvit, je malý zázrak.

O sirotkovi- 2019/2020
Natasha už je v Centru pro sirotky více než půl roku. Vychovatelé na ni prozradili, že se zprvu neuměla postavit ani k domácím pracím ani k práci na poli, ale díky vzoru ostatních dětí a rodinného prostředí, jí to jde stále lépe a lépe. Loni Natasha absolvovala třetí třídu a letos nastoupila do 4., tzn. že jí čekají národní srovnávací zkoušky a bude muset věnovat učení obzvláštní pozornost. Co se týká prospěchu byla loni 20. ze 103 žáků ve třídě. To není špatný výsledek. Až bude velká, přeje si být učitelkou.
Co je rovněž nového, že Natasha je pokřtěna a její křestní jméno je Adéla. Má toto nové jméno ráda, asi pro ni symbolizuje i nový život a naději kterou dostala s příchodem do komunity Centra v Mahangu.
Každé z dětí se musí v Centru podílet na různých domácích pracích. Natashina zodpovědnost pro tento rok je péče o stůl dospělých. V tomto ji pomáhá sirotek Daudi, který už má v tom dobrou zkušenost a ví, co a jak naservírovat apod. Kromě toho se děti v rámci skupinek střídají v kuchyni nebo se podílejí na úklidu jídelny nebo venkovních úkolech, aby se učily praktickým dovednostem do života.