Isaya spolu s bratrem Gwakisou a dvěma ještě mladšími sourozenci (Esther a Stephano) žijí u otce, o kterém lidé tvrdí, že není mentálně v pořádku. Matka je opustila a chodí je navštěvovat jen velmi zřídka. Na to, že jsou chlapci zanedbaní upozornili učitelé ze školy v Salemu, kde jezdíváme s projektem Radost školám (dříve známý jako Škola škole). Do školy kluci dochází z vesnice Ndembo 3 km. To znamená, že za den ujdou 6 km. Naštěstí se nemusí vracet domů v poledne, protože škola pro děti vaří. To je velký úspěch.
Isaya má rád zelenou barvu a ve volném čase ho baví hrát fotbal. Z domácích prací ho nejvíce baví uklízet a mýt nádobí.
Co by sis přál, kdyby sis mohl přát cokoliv? Takovou otázku pokládáme všem novým dětem, ale většina mlčí. Isaya sebral odvahu stejně jako jeho starší bratr Gwakisa a řekl, že by chtěl být bohatý. Chlapci žijí velmi skromně, místo opasku u kalhot nosí provaz udělaný z banánového listí, stejně tak si vyspravují i rozpadlé baťůžky.
--------
ASANTE
Děkujeme rodičům na dálku Kovářovým z Brna (222135)
--------
Aktuálně o sirotkovi (2022)
Isayovi je 11 let, chodí do třetí třídy. Baví ho matematika a chce se stát hlídačem, protože se mu líbí jak mu o tom vypráví jeho otec, který dělal hlídače v minulosti. Nyní se snaží živit svou rodinu tím, že vyrábí a prodává dřevěné uhlí.