Testujeme něco nového! Na místech, kde normálně vždy jezdíme s materiální, resp. finanční pomocí, zkoušíme dodat nový produkt: rozšíření obzorů krásnou prezentací nějakého zajímavého tématu. Dnes jsme v Kise a přednášíme o České republice.

 

Pokus zahajujeme v Kise právě proto, že tady končíme s materiální/finanční pomocí. Není v tom nic osobního ani žádná nespokojenost (blíže to popsala v předchozím blogu Eliška). V banánovníkovém kraji kolem města Tukuyu se překvapivě o České republice ví. Lidé v tomto kraji jsou velmi přátelští, vstřícní, laskaví, pohostinní a název země odkud pochází dárci jejich škol si pamatují a šíří ho dál. Dokonce až k sluchu různých úředníků, což paradoxně není úplně výhoda, ale to je na jiný příběh. Bylo namístě udělat pro studenty „malý výlet“ do země, kterou v souvislosti s naším projektem slýchají často.

 ___________

„Výlet“ do Česka

I když už spoustu škol napojení na elektřinu má, tak ve třídách je maximálně žárovka, rozhodně ne zásuvka. Jsem proto moc vděčná za to, že nám dobrovolník Matouš před léty sehnal dataprojektor na baterku – stále slouží skvěle a na takové akce do škol je ideální. Kromě projektoru a prezentace v počítači mám dnes v tašce kladívko, hřebíčky, několik tmavých látek a jednu bílou. V každé třídě je 5 oken o rozměru 1,5 x 1,5 m. Je to skvělé, že žáci přes den dobře vidí, ale dnes se nám to nehodí. Vytahuji kladívko, hřebíky a tmavými textiliemi zakrýváme s koordinátorem Davidem okna. Rázem se ve třídě, kde už je naskládáno asi 60 dětí, udělá dusno. Musíme to vydržet.

 __________

Kolik km nás dělí od sebe?

Dostávám se ke slovu a ukazuji mapu světa, kde je naznačena vzdálenost mezi Českem a Tanzanii. Nechávám studenty hádat, kolik km je to od místa, kde žijí k nám domů.

Vzhledem k tomu, že nemají představu, kolik je kilometr, nedělám si o odhadu žádné iluze. Nejblíže tomu byl chlapec, který řekl 1000 km. David mu vysvětlí, že to je zhruba vzdálenost do národního parku Ngorongoro na severu Tanzanie.

Správná odpověď je přes 9000 km.

____________

 Barvy na vlajce a státní znak

Také vysvětluji, že Česká republika je 12 krát menší než Tanzanie. Ukazuji, jak vypadá naše vlajka, statní znak, protože to je velmi zajímá. Každé dítě tu ví, co přesně znamenají barvy na jejich vlajce a symboly v jejich státním znaku. Ví všechna tři jména své prezidentky (Samia Suluhu Hassan) a zajímá je, jak vypadá náš prezident. „Procházíme“ se Prahou i typickou českou krajinou. Libí se jim, jak máme různé typy obydlí.

 ____________

Když jazyk nestačí

Pro ně poutavé, ale bohužel do svahilštiny téměř nepřeložitelné, je téma čtyř ročních období. Vysvětluji je hlavně tím, co je pro dané období typické. Na jaře všechno roste a kvete, v létě je teplo a můžeme se koupat venku, začínáme sklízet úrodu. Na podzim dokončujeme sklizeň, příroda se ukládá ke spánku a lidé začínají nosit teplejší oblečení. Zima promění naši krajinu k nepoznání, příroda spí, a lidé se baví zimními sporty. Já to sice vyprávím, ale David to musí překládat do svahilštiny. Občas si vypomůže názornou ukázkou. Třeba když chtěl přiblížit, co je to sníh, led a hokej ?. Šťastná náhoda tomu přála, že na učitelské katedře ležel obal od tělového krému a měl černé víčko. Vypadalo přesně jako puk!

 ___________

Prostor pro otázky

Velkou část prezentace čerpám z toho, co připravila dobrovolnice Rozina loni pro studenty ze střední školy Mlondwe. Už tehdy prezentace všechny bavila. Na konci byl prostor pro dotazy a tak mě moc zajímalo, jaké to budou. Loni středoškolské studenty především zajímalo, jestli vaříme na dřevě.

Tihle žáci ze základky sice neznají rozlohu vlastní země ani přibližný počet obyvatel, ale za to otázky kladli pozoruhodně jiné.

„Je Česko součástí Evropské unie?“

„Ví se počet obyvatel Česka na základě „sčítání lidu“ podobně jako v Tanzanii?“

„Jaká je v Česku největší řeka?“

„Co znamenají barvy na vaší vlajce?"

______________

Už teď se v Kise těší na to, s jakým tématem přijedeme za rok. A my se těšíme též!

 

_________

Autorka článku: Míša Gongolová

 

Autor:
Míša Gongolová